Pohořko – revitalizace okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

Revitalizace Pohořka je čtením místa jako palimpsestu – odhaluje vrstvy času, vzpomíná na zaniklé struktury a paměť krajiny, které se přetavují do nové prostorové partitury. Výtvarným základem je princip kompozice stop a vzpomínkových ploch, kde abstrahované plochy minulosti v terénu definují hierarchii prostorů, které vyzývají k zastavení. Světlo a iluze, vnímané jako klíčový stavební materiál, vtékají do štěrbin a kloužou po površích, což ovlivňuje atmosféru a podtrhuje proporce zásahů. Architektura se projevuje zdrženlivostí a jemnou intenzitou – místo dominance hledá rezonanci.

Návrh se stává scénou, kde kompozice odráží minulost, spoluvytváří současnou identitu, otevřenou pro každodenní setkání a příběhy.

Území, kterému se návrh věnuje, prošlo během své historie pestrým a dynamickým vývojem. Jak dokazují historické prameny, střídaly se zde sakrální stavby, hospodářské dvory, vodní plochy, dopravní trasy i různorodé formy zástavby. Z urbanistického hlediska dnes území nabízí jedinečný mix architektur – skrze baroko až po pozůstatky socialistické výstavby.

Tento historický kontext jsme v návrhu zohlednili a podpořili. Naší ambicí bylo vytvořit řešení, které návštěvníkům přiblíží mnohovrstevnatý charakter místa a umožní jim objevovat, co všechno předcházelo jeho dnešní podobě, hlavně navrátit prostoru důstojnost v kontextu s kulturní památkou kostela. Návrh pracuje nejen s existujícími vrstvami, ale reflektuje i ty, které zanikly. Zaniklé struktury vnímáme jako důležitý prvek historického povědomí a atraktivity lokality – vracíme je zpět do prostoru prostřednictvím aktivních veřejných ploch ve formě stop (každé věnované jiné situaci) – zpevněných povrchů, které metaforicky označují místa s historickým významem.

Architektonický jazyk tak slouží jako most mezi minulostí a přítomností. V rámci návrhu jsme se rozhodli odstranit 1 objekt bývalého ZD Kbel, který svou hmotou a umístěním v bezprostřední blízkosti kulturní památky – Kostela Nanebevzetí Panny Marie – narušoval kompoziční rovnováhu lokality.

V jeho půdorysu jsme vytvořili otevřený prostor a vrátili pozemek zpět přírodě – parku, jeho otisk je tak zakomponován do lokality prostřednictvím zeleně a rybníka. Ostatní architektonické vrstvy byly respektovány, upraveny a ponechány v území. Do území přibyl 2 objekty, stavba multifunkčního sálu, který jsme umístili v dostatečné vzdálenosti od Kostela Nanebevzetí Panny Marie – až za prostor výše zmíněného parku v kompozičním prostoru u BD a jeden poloexteriérový objekt garáží, skrytý ve svahu.