Návrh pracuje s identitou místa a časem.
Krajina si převzala umělý zásah vytvořený člověkem, v místě železničního depa a vytváří jeho přirozenou vrstvu v území. Na jeho okraji je stromová clona – jemná mez, která vytváří rozhraní mezi plochami v krajině a plochou areálu. Areál definujeme jako ostrov v krajině. Zásahy v rámci architektury jsou interpretovány jednoduchými rozhodnutími – vybudováním nového signifikantního vstupu a rekonstrukcí, očištěním základní stavební podstaty stávajících budov. Většina demolovaných staveb je recyklována a znovu využita.
Přísné linie stávající železnice podporují charakter místa, návrh nechává vyniknout jejich zamýšlený charakter a přidává na ně aktivní veřejný prostor – prvky měkké infrastruktury nebo konvertibilní infrastrukturu. V rámci veřejného prostoru návrh pracuje se zónováním, podle intimity a rušnosti prostorů v plochách, a vytváří tak živý prostor pro všechny věkové a sociální kategorie.
Na místě bývalého depa navrhujeme krajinu, která se před našima očima proměňuje prostřednictvím řízené sukcese podle přírodních procesů. Krajinu v pohybu. Přírodní procesy jsou proto záměrnou součástí návrhu. Vytváříme prostor pro přírodní principy, prostor, který nás bude vychovávat a nebude vyžadovat naši neustálou a nákladnou péči.
KolektívS + L + P + H + B + SAutořiNikoleta Slováková, Laura Lukáčová, Tomáš Pevný, Tereza Havránková, Jan SulzerMobilní prvkyMatyáš BarákMístoTrnava - SRRok2023TypVeřejná anonymní krajinářsko-architektonická soutěžUmístěnísdílené 6. - 8. místoHrubá podlažní plocha4 309 m2Plocha řešeného území33 600 m2Odhad nákladů7,7 mil. €Share